se vyhnout laciným aktualizacím. Čmukaři zachází s pohádkou jako s mnohovrstevnatým příběhem s mnoha přesahy. Bez sentimentu a konzervativní strnulosti, ale zároveň s patřičnou úctou a porozuměním rozvíjejí tradici, bez které by tenhle svět byl určitě o dost smutnějším místem.

Jaroslav Stuchlík (únor 2009)

Za každým rohem Jeskyňka

JELEN A TI DRUZÍ Na počátku se otevře revuálka a vykoukne jelen, respektive velká hlava jelena - zívne si: vydatně, dlouze a s citem. Diváci se zasmějí, protože je to vtipné a půvabné, kontakt mezi jevištěm a hledištěm je navázán, atmosféra slibuje znamenité prostředí. A představeni se vskutku rozběhne jako z partesu. Čmukaři se mohou předvést v plné parádě své poetiky. S jistotou až bravurní si pohrávají s nápady, kterými rozplétají a zase zaplétají tři známé, ne-li nejznámější pohádky: o Červené Kar-kulce, o Perníkové chaloupce a Smolíčkovi. Základní postavy i motivy těchto pohádek v tom představení nazvaném V každém rohu jeskyňka jsou, ale čmukařská poetika je svým svérázným pohledem všelijak převrací, zasouvá do jiných souvislostí. Ta poetika spočívá v tom, že děj, příběh, události jsou předváděny, ale zároveň v rovině humorné komentovány, nahlíženy odjinud. Slovně i nonverbálními prostředky. V tom je nesporně velká síla Čmukařů; či přesněji: těch dvou hereček, které to všechno předvedou a okomentují reprezentujíce zároveň čmukařskou poetiku. Mají smysl pro pohyb a humor maňásků stejně jako pro hereckou zkratku a výraz těla, dovedou prodat slovní vtip, aby jej vzápětí vystřídala herecká mimoslovní akce provedená se stejnou dávkou lehkosti, jemné ironie. To představení ukazuje, co je to zábava, jakou může mít vysokou a originální divadelní hodnotu, s jakou elegancí a šarmem se dá na jevišti rozvíjet, k jaké divadelně přitažlivé až sugestivní poloze může dostoupit. Čmukaři se prostě na tom letošním Jiráskově Hornovu ukázali v nejlepším světle své tradice.

Jan Císař (79. Jiráskův Hronov 2009)

Za každým rohem Jeskyňka

SMOLÍČEK A JEHO PARTA Na Čmukaře na Hronově se vždycky moc těším. Zatím mě nikdy nezklamali. Mají fantazii, hravost a co se týče vtipu, jsme jedna krevní skupina. Tak tomu bylo i při letošním představení Za každým rohem jeskyňka. Když jsem si přečetla, že půjde o pokus propojit do jednoho příběhu notoricky známé pohádky o Smolíčkovi, Červené Karkulce a Perníkové